Původně rokokový lovecký zámeček rodiny Schonfeldů a Berků z Dubé vystavěl v roce 1750 Karel Josef Schmiedl ze Schmieden. Je to obdélná, přízemní stavba s dřevěnou věžičkou, členitou hlavní fasádou se štítem uprostřed. Poslední zbytky rokokové štukové výzdoby se nacházejí v kapli Nejsvětější Trojice. V polovině 19. století byly upraveny zejména fasády a rokokový styl zámečku byl z části smazán. Z další rekonstrukce zámku z konce 19. století pochází štít objektu a snad i tvar střechy. Již ale počátkem 20. století byl zámek zpustlý a zanedbaný. Roku 1959 zámek koupila kongregace školských sester sv. Františka a v následujících letech jej upravila pro Charitní domov řádových sester. V současné době slouží zámek jako klášter sester a k rekreaci a duchovním programům široké veřejnosti.
Objekt zámku lze z provozního hlediska rozdělit na část užívanou pouze sestrami (klauzuru), dále na prostory, ve kterých se spojuje provoz ubytovaných hostů a veřejnosti, a provozy, které jsou určeny pouze pro veřejnost. Navržené dispoziční řešení odpovídá požadovanému provozu zámku. Zámek je přístupný z čelní strany z centrálního místa přes vnější vstupní schodiště přes hlavní dřevěnou bránu. Hlavní vstup vede přes zádveří do vstupní haly před kaplí, která je rovněž situovaná do centrální části zámku a rozděluje tak objekt na dvě poloviny.
Hlavní vstupní hala je navržena tak, aby byl zachován režim nynějšího prosvětlení prostoru přes převýšené podlaží horními okny ve štítu zámku nad vstupem. Z tohoto důvodu je zádveří řešené jako převýšené přes obě podlaží tak, aby prosklenou částí dveří a stěnou druhého podlaží umožnilo proslunění vstupních prostor. Po stranách zádveří je situovaná šatna, v druhém podlaží je v těchto místech analogicky navrženo zázemí centrálního sálu.
Na vstupní halu po stranách navazují vertikální komunikační uzly objektu. Po levé straně je nově doplněno schodiště do druhého podlaží přímo do klauzury sester. Schodiště je navrženo tak, aby byl i nadále zachován charakter menší haly, která zároveň slouží jako předsálí přízemního sálu. Z těchto míst je přes navazující chodbu umožněn přímý vstup do kuchyňské a technické části objektu společně s průchodem na dvůr a zahradu za objektem. Na průchozí chodbu jsou navázány sociální zázemí sálu. Z haly je rovněž přístupná denní místnost sester, která navazuje na katechetickou místnost a salonek. Tímto řešením je zachována požadovaná návaznost klauzury, ubytování sester a denně užívaných prostor zámku. Hlavní sál je přes prosklené dveře a minimální terasu otevřen do zahrady po levé straně domu, aby byl provoz sálu v přízemí spojen také s venkovními plochami zahrad. Kuchyňské a stravovací prostory jsou navrženy tak, aby umožňovaly samostatné užívání bez závislosti na hlavních prostorách - samostatný boční vstup, technické a sociální zázemí, sklady. Zámecká kaple bude zachována ve stávajícím stavu. Přímo navazuje na hlavní vstupní halu a díky uzavření průchodů po stranách haly je možné kapli užívat nezávisle na provozu zbytku objektu.
Po pravé straně vstupní haly se rozprostírají prostory pro ubytování hostů, které jsou upravené dle požadavků investora tak, aby bylo zachováno ubytování v pokojích společně s vlastním sociálním zázemím. Dále je zachováno nynější sociální zázemí pro venkovní prostory po pravé straně - pro tábory, ubytování ve stanech, venkovní akce, apod. Menší hala po pravé straně bude upravena podobně jako hala na protější straně tak, že bude zachován průchod z hlavních prostor s navazujícím sociálním zázemím pro handicap a nezbytným technickým zázemím pro ubytování - prádelna, sklady ložního prádla, apod.
Ve druhém podlaží je po levé straně řešena klauzura sester, která přímo navazuje na provoz sálů, kuchyně, denních místností v přízemí. Klauzura je navržena tak, aby měl každý pokoj sester samostatné sociální zázemí se sprchou. V prostorách klauzury jsou rovněž plochy nezbytného technického zázemí - prádelna, žehlírna, sklad. Na západní stranu objektu je umístěna soukromá kaple sester. Kaple je přístupná přímo z centrální schodišťové chodby přes prosklené dveře a stěnu, která tak umožní prosvětlit vnitřní komunikační prostor. Z klauzury je umožněn vstup do centrálního společenského sálu, který navazuje na kruchtu kaple a pravou stranu ubytování hostů. Sál je řešen společně s hlavní vstupní halou tak, aby bylo zachováno převýšené prosvětlení přízemí a navrženého sálu v patře přes okna nad hlavním vstupem. Jak již bylo uvedeno u vstupní haly, v místech šaten v přízemí jsou v sále umístěné prostory pro zázemí sálu, kam je možné uložit židle, stoly, techniku, apod. Díky prosklené plochy sálu a vstupní haly lze navíc umělecky ztvárnit a dodat tak novému sálu a vstupním prostorám další dimenzi. Po pravé straně sálu jsou navrženy a částečně zachovány prostory pro ubytování hostů, které jsou rovněž řešené s vlastním sociálním zázemím a sprchou. V závěru tohoto podlaží je beze změny zachován stávající pokoj sestry Elišky.
